Nejlepší ceny pro Semena květin Seeds Gallery (14)

Tento produkt nelze zakoupit a zaplatit pomocí PayPal nebo karty

Shirley Poppy Seeds Mixed Colors, Decorative, Ornamental 2.05 - 4

Common Garden White Poppy...

3,50 € SKU: MHS 140

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2 class="">Common Garden White Poppy Seeds (Papaver Somniferum)</h2> <h2>Price for Package of 2000 (1g), 10000 (5g) seeds.</h2> Papaver somniferum, the Opium poppy, is the species of plant from which opium and poppy seeds are derived. Opium is the source of many narcotics, including morphine (and its derivative heroin), thebaine, codeine, papaverine, and noscapine. The Latin botanical name means the "sleep-bringing poppy", referring to the sedative properties of some of these opiates. The opium poppy is the only species of Papaveraceae that is an agricultural crop grown on a large scale. Other species, Papaver rhoeas, and Papaver argemone are important agricultural weeds and may be mistaken for the crop. It is also valuable for ornamental purposes and has been known as the "common garden poppy", referencing all the group of poppy plants. Poppy seeds of Papaver somniferum are an important food item and the source of poppyseed oil, healthy edible oil that has many uses. Description Papaver somniferum is an annual herb growing to 100cm. All parts of the plant are strongly glaucous, giving a greyish-green appearance, and the stem and leaves are sparsely covered with coarse hairs. The leaves are lobed and clasp the stem at the base. The flowers are up to 120mm diameter, normally with four white, mauve or red petals, sometimes with dark markings at the base. The fruit is a hairless, rounded capsule topped with 12–18 radiating stigmatic rays. All parts of the plant exude white latex when wounded. History Use of the opium poppy predates written history. Images of opium poppies have been found in ancient Sumerian artifacts (circa 4000 BC). The making and use of opium was known to the ancient Minoans.[7] Its sap was later named opion by the ancient Greeks, from whence it gained its modern name of opium. Opium was used for treating asthma, stomach illnesses, and bad eyesight. The First and Second Opium Wars among China, the British Empire and France took place in the late 1830s through the early 1860s, when the Chinese attempted to stop western traders smuggling opium into their country. Many modern writers, particularly in the 19th century, have written on the opium poppy and its effects, notably Thomas de Quincey in Confessions of an English Opium-Eater The French Romantic composer Hector Berlioz used opium for inspiration, subsequently producing his Symphonie Fantastique. In this work, a young artist overdoses on opium and experiences a series of visions of his unrequited love. Opium poppies (flower and fruit) appear on the coat of arms of the Royal College of Anaesthetists. Legality     Opium poppy cultivation in the United Kingdom does not require a license, but extracting opium for medicinal products does.     In Italy, it is forbidden to grow P. somniferum to extract the alkaloids, but small numbers of specimens can be grown without special permits for purely ornamental purposes.     Unlike in its neighboring countries Austria and Switzerland, where opium poppy is still cultivated legally, it has been delegalized in Western Germany after World War II, extending this regulation after German reunification in 1990 also to territories of the former GDR, where opium poppy cultivation had remained legal until then.     In the United Arab Emirates, where the drug law is especially stern, at least one man was reported to have been imprisoned for possessing poppy seeds obtained from a bread roll.[9]     In New Zealand, section 9(4) of the Misuse of Drugs Act states, "It shall be a defense to a charge under subsection (1) [Cultivation of prohibited plants] if the person charged proves that the prohibited plant to which the charge relates was of the species Papaver somniferum and that it was not intended to be a source of any controlled drug or that it was not being developed as a strain from which a controlled drug could be produced."     In northern Burma, opium bans have ended a century-old tradition of growing poppy. Between 20,000 and 30,000 ex-poppy farmers left the Kokang region as a result of the ban in 2002.[11] People from the Wa region, where the ban was implemented in 2005, fled to areas where growing opium is still possible.     In the United States, opium is listed as a Schedule II controlled substance by the Drug Enforcement Administration. In addition, "Opium poppy and poppy straw" are also prohibited.[12] However, this is not typically enforced for poppies grown or sold for ornamental or food purposes.[4] Though the opium poppy is legal for culinary or æsthetic reasons, poppies were once grown as a cash crop by farmers in California; the law of poppy cultivation in the United States is somewhat ambiguous. The reason for the ambiguity is because The Opium Poppy Control Act of 1942 (now repealed),[14][15][16] stated that any opium poppy should be declared illegal, even if the farmers were issued a state permit. § 3 of The Opium Poppy Control Act stated:     It shall be unlawful for any person who is not the holder of a license authorizing him to produce the opium poppy, duly issued to him by the Secretary of the Treasury in accordance with the provisions of this Act, to produce the opium poppy, or to permit the production of the opium poppy in or upon any place owned, occupied, used, or controlled by him. This led to the Poppy Rebellion, and to the Narcotics Bureau arresting anyone planting opium poppies and forcing the destruction of poppy fields of anyone who defied the prohibition of poppy cultivation. Though the press of those days favored the Federal Bureau of Narcotics, the state of California supported the farmers who grew opium poppies for their seeds for uses in foods such as poppyseed muffins. Today, this area of law has remained vague and remains somewhat controversial in the United States. The Opium Poppy Control Act of 1942 was repealed on 27 October 1970.     The seeds themselves contain very small amounts of opiates,[4] and have no measurable narcotic effect in small quantities. See poppy tea. However, the television show MythBusters demonstrated that one could test positive for narcotics after consuming four poppy seed bagels. On the show Brainiac: Science Abuse, subjects tested positive after eating only two poppy seed bagels. Medicine Australia (Tasmania), Turkey, and India are the major producers of the poppy for medicinal purposes and poppy-based drugs, such as morphine or codeine.[23] The USA has a policy of sourcing 80% of its narcotic raw materials from the traditional producers, India, and Turkey. A recent initiative to extend opium production for medicinal purposes called Poppy for Medicine was launched by The Senlis Council which proposes that Afghanistan could produce medicinal opium under a scheme similar to that operating in Turkey and India.[25] The Council proposes licensing poppy production in Afghanistan, within an integrated control system supported by the Afghan government and its international allies, to promote economic growth in the country, create vital drugs and combat poverty and the diversion of illegal opium to drug traffickers and terrorist elements. Interestingly, Senlis is on record advocating the reintroduction of poppy into areas of Afghanistan, specifically Kunduz, which has been poppy free for some time. The Senlis proposal is based in part on the assertion that there is an acute global shortage of opium poppy-based medicines some of which (morphine) are on the World Health Organisation's list of essential drugs as they are the most effective way of relieving severe pain. This assertion is contradicted by the International Narcotics Control Board (INCB), the "independent and quasi-judicial control organ monitoring the implementation of the United Nations drug control conventions". INCB reports that the supply of opiates is greatly in excess of demand. In March 2010, researchers from the Department of Biological Sciences at the University of Calgary published an article in Nature Chemical Biology about their discovery of two enzymes and their encoding genes, thebaine 6-O-demethylase (T6ODM) and codeine O-demethylase (CODM), involved in morphine biosynthesis derived from the opium poppy.[27] The enzymes were identified as non-heme dioxygenases and were isolated using functional genomics.[27] Codeine O-demethylase produces the enzyme that converts codeine into morphine. Medical cultivation in the UK In late 2006, the British government permitted the pharmaceutical company Macfarlan Smith (a Johnson Matthey company, FTSE 100) to cultivate opium poppies in England for medicinal reasons[29] after Macfarlan Smith's primary source, India, decided to increase the price of export opium latex. This move is well received by British farmers,[citation needed] with a major opium poppy field based in Didcot, England. As of 2012, they were growing in Dorset, Hampshire, Oxfordshire and Lincolnshire as a spring-sown break crop recognized under the single payment scheme farm subsidy.[30] The Office of Fair Trading has alerted the government to their monopoly position on growing in the UK and worldwide production of diamorphine and recommended consideration.[29] The governments response advocated the status quo, being concerned interference might cause the company to stop production. Use as food The opium poppy is the source of two food ingredients: poppy seed and poppyseed oil. The seeds contain very low levels of opiates,[4] and the oil extracted from them contains even less. Both the oil and the seed residue also have commercial uses. Poppy seeds Poppy seeds are commonly used in cuisine from many different cultures. They can be dry roasted and ground to be used in wet curry (curry paste) or dry curry. They have a creamy and nut-like flavor, and when used with ground coconut, the seeds provide a unique and flavor-rich curry base. Ornamental cultivation Once known as the "common garden poppy", live plants and seeds of the opium poppy are widely sold by seed companies and nurseries in most of the western world, including the United States. Poppies are sought after by gardeners for the vivid coloration of the blooms, the hardiness and reliability of the poppy plants, the exotic chocolate-vegetal fragrance note of some cultivars, and the ease of growing the plants from purchased flats of seedlings or by direct sowing of the seed. Poppyseed pods are also sold for dried flower arrangements. Since "opium poppy and poppy straw" are listed in Schedule II of the United States' Controlled Substances Act, a DEA license may be required to grow poppies in ornamental or display gardens. In fact, the legal status of strictly ornamental poppy gardens is more nuanced, and destruction of ornamental poppy installations or prosecution of gardeners (except those caught extracting opium via capsule scarification or tea extraction) are virtually unheard of.[4] During the early spring, opium poppies can be seen flowering in gardens throughout North America and Europe, and beautiful displays are found in many private planters, as well as in public botanical and museum gardens (e.g., United States Botanical Garden, Missouri Botanical Garden, North Carolina Botanical Garden). Many countries grow the plants, and some rely heavily on the commercial production of the drug as a major source of income. As an additional source of profit, the seeds of the same plants are sold for use in foods, so the cultivation of the plant is a significant source of income. This international trade in seeds of P. somniferum was addressed by a UN resolution "to fight the international trade in illicit opium poppy seeds" on 28 July 1998. Popular culture In the 19th century Thomas de Quincey wrote Confessions of an English Opium-Eater (1821). A book on Opium and allegedly the first book in the series of drug-addiction literature. Recently, a feature film entitled The Opium Eater was released exploring the life of Eric Detzer and how he would go about acquiring opium poppies from flower shops and gardens in the Pacific Northwest (north of Seattle) to feed his addiction. This true story is based on an autobiography, Poppies: Odyssey of an Opium Eater written by Detzer, and starring David Bertelsen. Since the festival release of this film in Breckenridge, CO, eBay has stopped allowing the sale of opium poppy pods on their auction site. This may also be attributed to the death of a Colorado teen, who overdosed on opium tea around the same time. What may be the most well known literary use of the poppy occurs both in L. Frank Baum's The Wonderful Wizard of Oz and in MGM's classic 1939 film based on the novel. In the novel, while on their way to the Emerald City, Dorothy, the Scarecrow, the Tin Man, and the Cowardly Lion walk through a field of poppies, and both Dorothy and the Lion mysteriously fall asleep. The Scarecrow and the Tin Man, not being made of flesh and blood, are unaffected. They carry Dorothy to safety and place her on the ground beyond the poppy field. While they are considering how to help the Lion, a field mouse runs in front of them, fleeing a cougar. The Tin Man beheads the cougar with his axe, and the field mouse pledges her eternal gratitude. Being the Queen of the Field Mice, she gathers all her subjects together. The Tin Man cuts down several trees, and builds a wagon. The Lion is pushed onto it, and the mice pull the wagon safely out of the poppy field. In the 1939 film, the sequence is considerably altered. The poppy field is conjured up by the Wicked Witch of the West, and it appears directly in front of the Emerald City, preventing the four travelers from reaching it. As in the novel, Dorothy and the Cowardly Lion fall asleep, but in a direct reversal of the book, the Scarecrow and the Tin Man are unable to carry Dorothy. Glinda, who has been watching over them, conjures up a snowfall which kills the poppies' narcotic power and enables Dorothy and the Lion to awaken. Unfortunately, the Tin Man has been weeping in despair, and the combination of his tears and the wet snow has caused him to rust. After he is oiled by Dorothy, the four skip happily toward the Emerald City. In Baum's other Oz books, Oz's ruler, Princess Ozma, is often shown wearing poppies in her hair as decoration.<script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

MHS 140 (1g)

Rychlý náhled

Kočičí ocas Aloe Semena...

4,00 € SKU: CT 27

Rychlý náhled

Black Caraway, Black Cumin...

2,15 € SKU: MHS 128

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2>Black Caraway, Black Cumin Seeds (Nigella sativa)</h2> <h2>Price for Package of 500 (1.5g) seeds.</h2> You may or may not have heard of Black seed (nigella sativa) before. It goes by many names, including black caraway, Roman coriander, and black cumin, to name a few. But no matter what you call it, these seeds are loaded with health benefits that we are only beginning to understand. From eliminating harmful bacteria to regenerating the body’s cells and tissues, here are 10 awesome research-backed health benefits of black cumin. Nigella sativa (black seeds), an annual flowering plant that grows to 20-30cm tall, is native to Asia and the Middle East. The flowers of this plant are very delicate and pale colored and white. The seeds are used in Middle Eastern cooking, such as in their local breads. The seeds are also used by thousands for their natural healing abilities. <ul> <li>1. Type 2 diabetes – Researchers found that just two grams daily of black seed could result in reduced fasting blood sugar levels, along with decreased insulin resistance, and increased beta-cell function in the pancreas.</li> <li>2. Epilepsy –  Published in Medical Science Monitor, one study found black seed to be effective at reducing the frequency of seizures in children who resisted conventional treatment. Black seed indeed has anti-convulsive properties.</li> <li>3. Colon Cancer – In cell studies, black seed has been found to have anti-cancer properties, inhibiting the growth of colon cancer cells specifically. In one animal study, the seed was able to fight colon cancer in rats successfully with no observable side effects. The same obviously can’t be said for conventional cancer treatments.</li> <li>4. MRSA – The deadly and antibiotic-resistant bacterial infection known commonly as MRSA responded favorably to treatment with black seed in this study from the University of Health Sciences in Lahore, Pakistan.</li> <li>5. Protection Against Heart Attack Damage – An extract from black seed has been shown to possess heart-protective qualities, dampening damages associated with heart attacks and boosting overall heart health.</li> </ul> Read: Health Benefits of 60+ Foods <ul> <li>6. Breast Cancer – A few studies have linked a thymoquinone extract from nigella sativa to reduced breast cancer tumor growth and increased apoptosis (cell death) in breast cancer cells.</li> <li>7. Brain Cancer – A study published in the online journal PLoS One indicates thymoquinone from black seed can induce cell death in glioblastoma cells. Glioblastoma is one of the most aggressive brain tumors of all.</li> <li>8. Leukemia – As it’s been shown to do with other types of cancer, black seed compound thymoquinone has also been shown to induce apoptosis in leukemia cells.</li> <li>9. Brain Damage from Lead – A study published in Experimental and Toxicologic Pathology  indicates black seed is able to dampen and reverse damage to the brain sparked by lead toxicity.</li> <li>10. Oral Cancer – Research indicates thymoquinone from nigella sativa is able to induce cell apoptosis in oral cancer cells.</li> </ul> These ten benefits of nigella sativa are truly only the tip of the iceberg. Mounting evidence indicates this seed is a powerful healer. Stay tuned for Part 2 of this article where we’ll add to the list of benefits.  Other Names: Ajenuz, Aranuel, Baraka, Black Cumin, Black Caraway, Charnuska, Cheveux de Vénus, Cominho Negro, Comino Negro, Cumin Noir, Fennel Flower, Fitch, Graine de Nigelle, Graine Noire, Kalajaji, Kalajira, Kalonji, La Grainer Noire, Love in a Mist, Mugrela, Nielle, Nigella sativa, Nigelle de Crête, Nigelle Cultivée, Nutmeg Flower, Poivrette, Roman-Coriander, Schwarzkummel, Small Fennel, Toute Épice, Upakuncika.<script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

MHS 128 (1,5g)

Rychlý náhled

This plant is medicinal plant

Semena Proskurník lékařský...

1,85 € SKU: VE 219

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2 class="">Semena Proskurník lékařský (Althaea officinalis)</h2> <h2>Cena za balení 350 (1 g) semen.</h2> Proskurník lékařský (Althaea officinalis) známý též pod lidovým (a nesprávným) názvem ibišek, je rostlina z čeledi slézovité. Je to vytrvalá chlupatá bylina s laločnatými jednoduchými listy a růžovými květy. Pochází z oblasti od Středomoří po Střední Asii, dnes však roste zdomácnělá i jinde. V České republice roste jako původní rostlina jen na jižní Moravě. Proskurník lékařský je již od starověku využíván jako léčivá rostlina. Má široké použití v lékařství i léčitelství a je pěstován i v polních kulturách. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Popis</h2> Proskurník lékařský je vytrvalá bylina dorůstající výšky 70 až 180 cm. Celá rostlina je sametově chlupatá. Lodyhy vyrůstají trsnatě, jsou přímé a jen s krátkými postranními větvemi. Listy jsou řapíkaté, 3 až 8 cm dlouhé a 1,5 až 6 cm široké, dlanitě laločnaté až téměř celistvé, na bázi srdčité až tupě klínovité, na vrcholu špičaté, na okraji nepravidelně zubaté. Palisty jsou úzké, chlupaté a záhy opadávají. Květy vyrůstají v paždí listů většinou po 2 až 4, lodyha postupně přechází ve vrcholové květenství. Kalich je 8 až 10 mm dlouhý, zakončený trojúhelníkovitými cípy, za plodu vytrvalý. Kalíšek se skládá z 8 až 10 na bázi krátce srostlých, úzce kopinatých až čárkovitých lístků. Koruna je světle růžová až nafialovělá, korunní lístky jsou 8 až 10 mm dlouhé a 7 až 16 mm široké, na vrcholu mělce vykrojené. Nitky tyčinek jsou srostlé do trubičky. Plody jsou poltivé, rozpadavé na 15 až 25 plůdků, 7 až 9 mm široké, obklopené vytrvalým kalichem. Jednotlivé plůdky jsou ledvinovité, za zralosti okrové, a obsahují po 1 semeni. Semena jsou ledvinovitá, hladká, tmavě hnědá.[1][2] <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Rozšíření</h2> Proskurník lékařský pochází pravděpodobně z oblasti od Středomoří po Střední Asii. Vzhledem k dlouhé historii jeho používání a pěstování se vyskytuje i v jiných oblastech Evropy a Asii a též v Severní Americe. Roste i v České republice, za původní jsou však považovány pouze populace na jižní Moravě, které zde tvoří severní hranici přirozeného areálu. V Polabí a některých jiných oblastech Čech byl široce rozšířen již v 19. století. Proskurník lékařský je dosti vlhkomilný, v ČR se vyskytuje zejména na vlhkých loukách a pastvinách, v pobřežních houštinách a v okolí řek, druhotně pak na vlhkých narušených místech v obcích a jejich okolí. Často roste na místech zaplavovaných nebo s vysokou hladinou spodní vody.[1] <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Význam</h2> Proskurník lékařský je využíván jako léčivá rostlina již od starověku. Pěstuje se pro farmaceutické účely a je to dobrá medonosná rostlina. K lékařským účelům se sbírá kořen, list i květ. Hlavními účinnými látkami jsou slizy, které usnadňují odkašlávání a mírní dráždění sliznic. Užívá se zejména při nejrůznějších zánětech sliznic dýchacího ústrojí, dále při zánětech močových cest či střev. Doporučuje se také při těžkých průjmech u dětí.[1][3] K podobným účelům se používá i v léčitelství, za nejúčinnější formu je pokládán macerovaný kořen.[4] Z proskurníku lékařského se od starověku do 19. století vyráběly cukrovinky, předchůdci dnešních marshmallow (podle něj mají jméno), ve starověku ovšem vyhrazené pouze pro nejvyšší vrstvy. <script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

VE 219 (1g)

Rychlý náhled

New Zealand flax - Flax...

1,75 € SKU: UT 8

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<div id="idTab1" class="rte"> <h2>New Zealand flax - Flax lily Seeds (Phormium tenax)</h2> <h2>Price for Package of 3 seeds.</h2> <div>Phormium is a genus of two plant species in the Xanthorrhoeaceae family. One species is endemic to New Zealand and the other is native to New Zealand and Norfolk Island. The two species are widely known in New Zealand as 'flax' and elsewhere as New Zealand flax or Flax lily but are not related to Flax which is native to the region extending from the eastern Mediterranean to India and which was used by humans in 30,000 B.C.</div> <div>Taxonomy</div> <div>Phormium is an herbaceous perennial monocot. Monocot classification has undergone significant revision in the past decade, and recent classification systems (including the Angiosperm Phylogeny Group) have found Phormium to be closely related to daylilies (Hemerocallis). Phormium formerly belonged to the family Agavaceae and many classification systems still place it there. It includes two species, Phormium colensoi and Phormium tenax. It also includes many cultivars.</div> <div>The genus was originally established by the German naturalists Johann Reinhold Forster and his son Georg Forster in 1775 from specimens of Phormium tenax collected by both Forsters and the Swedish naturalist Anders Erikson Sparrman. All of them were part of the second expedition of Captain James Cook aboard the Resolution (1772–1775).[4] The type specimens were taken from Queen Charlotte Sound, with additional specimens from both Norfolk Island and North Island, New Zealand. The name Phormium comes from Ancient Greek for "basket", while tenax was Latin for "strong".</div> <div>Description and ecology</div> <div>The tough, sword-shaped leaves grow up to three metres long and up to 125 mm wide. They are usually darkish green but sometimes have coloured edges and central ribs. Cultivated varieties range from light green through pink to deep russet bronze. There are numerous variegated cultivars with leaves marked by contrasting stripes in shades of green, red, bronze, pink and yellow.</div> <div>The rigid flower stalks can be up to five metres long, projecting high above the foliage. In November (in New Zealand) they produce clumps of curving tube-like flowers which turn bright red when mature. These produce unusually large quantities of nectar to attract all nectar feeding birds such as the tui and insects. The seedpods that develop after pollination, each contain hundreds of seeds which are later widely dispersed by the wind.</div> <div>Distribution and habitat</div> <div>P. tenax occurs naturally in New Zealand and Norfolk Island, while P. colensoi is endemic to New Zealand. Both species have been widely distributed to temperate regions of the world as economic fibre and ornamental plants.</div> <div>They are found mainly in swamps or low lying areas but will grow just about anywhere.<hr></div> <div> <div>Sowing:  Spring (Feb to April) or in Autumn (Sept to Oct)</div> <div>Sow at maximum 16 to 18°C (60 to 65°F), covering them with a thin layer of peaty compost. Kept moist but not wet at all times. Germination can be erratic, between 30 to 180 days</div> <div>Prick out each seedling as it becomes large enough to handle, transplant into 7.5cm (3in) pots or trays. Grow on in the greenhouse for at least their first winter. Plant them out into their permanent positions in late spring or early summer, after the last expected frosts. Gradually acclimatise to outdoor conditions for 10 to 15days before planting out. You may find them rather lax as youngsters but they develop a strong upright habit rather quickly.</div> <div>Cultivation:</div> <div>Once established, Phormium require only the minimum of care and are hardy to minus -5°C (23°F), but in frost prone areas, it is worth covering plants with a deep mulch of well-rotted compost or straw in winter.  </div> <div>Healthy plants soon grow into a large clump as new fans of leaves develop around the older ones. These eventually develop their own roots and can be detached from the parent plant. It is probably best to cut back some of the leaves of the young plant to reduce the water demand while it is getting established. Even if all the roots get broken off, most pieces will root again if kept moist.</div> <div>Plants can be divided in spring. Dig up the whole plant then divide it into several pieces using a spade or knife.</div> <div>Plants growing in pots can be un-potted, freed of most of the soil and small sections broken off. The roots can be carefully teased apart leaving as many as possible attached to each offset. The pieces can then be planted separately.</div> <div>Plant Uses:  </div> <div>Architectural, Tropical, Containers, Cultivated Beds.</div> </div> </div><script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

UT 8

Rychlý náhled

Semena SURURUCA (Passiflora...

3,00 € SKU: V 18 PS

Rychlý náhled

Semena Mák vlčí (Papaver...

2,05 € SKU: MHS 43 PR

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2>Semena Mák vlčí (Papaver rhoeas)</h2> <h2>Cena za balení 100 semen.</h2> Papaver rhoeas, s běžnými jmény včetně máku obecného, máku kukuřičného, kukuřičné růže, polního máku, máku Flanderského a červeného máku je každoroční bylinný druh kvetoucích rostlin v rodině máku Papaveraceae. Je pozoruhodný jako zemědělský plevel (odtud běžné názvy včetně „kukuřice“ a „pole“). Zejména ve Velké Británii se používá jako symbol vzpomínky na padlé vojáky a další armádu během první světové války a po ní. Papaver rhoeas je variabilní, vztyčený rok, tvořící dlouhodobou půdní semennou banku, která může klíčit, když je půda narušena. Na severní polokouli obvykle kvete koncem jara (od května do října ve Velké Británii), ale pokud je počasí dostatečně teplé, začátkem podzimu se často objevují jiné květy. Dorůstá až do výšky asi 70 cm (28 palců). Stonky drží jednotlivé květy, které jsou velké a nápadné, 5–10 cm (2–4 palce) napříč, se čtyřmi okvětními lístky, které jsou jasně červené, nejčastěji s černou skvrnou na základně. Okvětní lístky se mírně překrývají. V teplé sezóně může rostlina vyprodukovat až 400 květů, které trvají jen jeden den. Stonek květu je obvykle pokryt hrubými chloupky, které jsou drženy v pravém úhlu k povrchu, což jej pomáhá odlišit od Papaver dubium, ve kterém jsou chloupky obvykleji potlačovány (tj. Drženy blízko stonku). Tobolky jsou bezsrsté, obovoidní (vejčité), méně než dvakrát tak vysoké jako široké, se stigmatem nejméně tak širokým jako tobolka. Stejně jako mnoho jiných druhů Papaveru vyzařuje rostlina při rozbití tkání bílý až nažloutlý latex. Ne všechny kukuřičné máky, které jsou komerčně dostupné, mají červené květy. Výsledkem selektivního šlechtění byly kultivary ve žluté, oranžové, růžové a bílé barvě. Mák Shirley je dobře známý kultivar. K dispozici je také velmi bledá skvrnitá odrůda odvozená od Shirley. Téměř černě kvetoucí hybrid, známý jako „Evelina“, byl vyšlechtěn v Itálii koncem 90. let s P. dubium, ale nezdá se, že by byl komerčně dostupný. Fytochemie Papaver rhoeas obsahuje alkaloid zvaný rhoeadin, který je mírným sedativem. Kyselina rheeadová, kyselina papaverová a rhoeagenin se také nacházejí v této rostlině. Použití Běžně pěstovaný zahradní dekorativní mák Shirley je kultivarem této rostliny. Černá semena jsou jedlá a lze je konzumovat samostatně nebo jako přísadu do chleba. Olej vyrobený ze semene je ve Francii vysoce ceněn. Okvětní lístky obsahují červené barvivo, které se používá v některých lécích a vínech; také sušené okvětní lístky se občas používají ke zbarvení potpourris. V tradiční lidové medicíně se používal na dnu, bolesti a bolesti. Z okvětních lístků byl vytvořen sirup, který byl dětem podáván, aby jim pomohl spát. <script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

MHS 43 PR (100 S)

Rychlý náhled

Semena Spanish flag...

1,95 € SKU: MHS 59

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2>Semena Spanish flag (Lantana camara) Cena za Balení 10 semen </h2> Lantana camara je vytrvalý, vzpřímený, rozlehlý nebo skandentní keř, který obvykle dorůstá výšky kolem 2 m a vytváří husté houštiny v různých prostředích. Za správných podmínek se však může vyškrábat na stromy a může dorůst až 6 metrů. Vzhledem k rozsáhlému selektivnímu šlechtění v 17. a 18. století pro použití jako okrasná rostlina nyní existuje mnoho různých kultivarů L. camara. L. camara se zřídka vyskytuje v přirozených nebo polopřirozených oblastech lesa, protože není schopen konkurovat vyšším stromům kvůli jeho nedostatečné toleranci ke stínu. Místo toho roste na okraji lesa. L. camara může přežít v celé řadě klimatických podmínek, včetně sucha, různých typů půdy, tepla, vlhkosti a soli. Je také relativně tolerantní k vypálení a rychle se může etablovat v nedávno spálených lesních oblastech. Stonky Lantana camara byly použity při konstrukci nábytku, jako jsou židle a stoly; nicméně hlavní použití byla historicky léčivá a okrasná. Léčivá hodnota Studie provedené v Indii zjistily, že listy Lantany mohou vykazovat antimikrobiální, fungicidní a insekticidní vlastnosti. L. camara se také používá v tradičních bylinných léčivech k léčbě různých onemocnění, včetně rakoviny, svědění kůže, lepry, neštovic, spalniček, astmatu a vředů. Bylo prokázáno, že extrakt L. camara snižuje vývoj žaludečních vředů u potkanů. [49] Extrakty z rostliny byly také použity v Brazílii k léčbě respiračních infekcí. <script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

MHS 59 (10 S)

Rychlý náhled

This plant is edible

Mexican Marigold, Huacatay...

2,05 € SKU: MHS 79

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2>Mexican Marigold, Huacatay Seeds (Tagetes minuta)</h2> <h2>Price for Package of 10 seeds.</h2> Nematocidal Marigold, Mexican Marigold, Huacatay. Annual.  105 to 120 days to maturity.  This is the tallest of marigolds I have grown, reaching as high as 10 feet, and also has the smallest flowers. The herb is an important medicinal, used in Mexico as a tea of the dried leaves and flowers for treating the common cold. It contains thiophenes which have proven antiviral effect. Probably also an important herb for treating influenza. The dried leaves are alse used as an aromatic and harmless tea, and as a culinary spice. The herb also attracts myriads of beneficial insects, although it does take 105 to 120 days to reach maturity. The roots of this plant secrete thiophenes into the soil, compounds that repel pathogenic nematodes--it is very effective and very famous for doing this. A great companion plant for most vegetables, Marigold is not a good companion plant for legumes.  Main source of essential oil of tagates, used extensively in the perfume industry.  Mexican marigold prefers regular garden soil and a full sun exposure, little water. <h2>WIKIPEDIA:</h2> Tagetes minuta has numerous local names that vary by region, most commonly found in the literature as, chinchilla, chiquilla, chilca, zuico, suico, or the Spanish term anisillo.  Other names include muster John Henry, southern marigold, stinking roger wild marigold, or black mint, is a tall upright marigold plant from the genus Tagetes, with small flowers, native to the southern half of South America. Since Spanish colonization, it has been introduced around the world, and has become naturalized in Europe, Asia, Australasia, North America, and Africa. It is used as a culinary herb in Peru, Ecuador, and parts of Chile and Bolivia. It is called by the Quechua terms wakatay in Peru[7] or wakataya in Bolivia.[8] It is commonly sold in Latin grocery stores in a bottled, paste format as black mint paste. Uses The New World peoples have been using Tagetes minuta as a flavorful beverage, a medicinal tea, and a condiment since pre-contact times. The leaves when dried may be used as a seasoning. Wakatay paste is used to make the popular Peruvian potato dish called ocopa''. For some time people have used it as a flavorful herbal tea for medical benefits such as a remedy for the colds, respiratory inflammations, or stomach problems. It can be used to produce an organic dye (known as Tamidye or TAMI dye) which was developed at Moi University in Kenya under the direction of R. K. Mibey. Plants are harvested and "marigold oil" extracted for use in the perfume, tobacco, and soft drink industry. Toxicity The oils contained in the oil glands that are found throughout the above ground portions of the plant may cause irritation to the skin and in some cases are said to cause photodermatitis.<script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

MHS 79

Rychlý náhled

This plant is medicinal plant

Semena Třapatkovka nachová...

1,15 € SKU: MHS 75

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2 class="">Semena Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea)</h2> <h2>Cena za Balíček 20 semen.</h2> Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea) je rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae).  Třapatkovka nachová je vytrvalá až 1 metr vysoká bylina. Lodyhu má přímou a drsnatě chlupatou. Řapíkaté listy jsou kopinatě vejčité, drsnatě chlupaté a na okraji pilovité. Jednotlivé květní úbory jsou na koncích lodyh. Jsou složeny z jazykových, nachových květů okrajových a z trubkovitých hnědých květů umístěných na květním lůžku. Střední květy jsou pichlavé.[1] Kvete od července do září. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Název</h2> Latinské jméno rostliny je odvozeno od řeckého slova echinos, což znamená ježek. Dříve byla nazývána česky třapatka nachová a odborné binomické jméno bylo Rudbeckia purpurea. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Rozšíření</h2> Je původní v Severní Americe, ale je široce pěstována. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Historie</h2> <div class="thumb tright"> <div class="thumbinner" style="font-size: 13.16px;"><img alt="" src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png/220px-The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png" decoding="async" width="220" height="393" class="thumbimage" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png/330px-The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png/440px-The_Botanical_Magazine%2C_Plate_2_%28Volume_1%2C_1787%29.png 2x" data-file-width="1819" data-file-height="3248"> <div class="thumbcaption" style="font-size: 12.3704px;"> <div class="magnify"></div> Popisný obrázek</div> </div> </div> Pro Evropu objevil třapatkovku nachovou obchodník s léky Joseph Meyer, který se o jejích léčivých účincích dozvěděl od prérijních indiánů, kteří jí říkali icahpe.[2] <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Využití</h2> <h3 style="color: #000000; font-size: 1.2em;">Lidové léčitelství</h3> Používá se jako podpůrná léčba při nemocech z nachlazení a infekcích dýchacích a močových cest, nicméně dle moderních výzkumů jsou její účinky přinejmenším sporné. Prospěšné účinky při léčbě těchto infekcí jsou přisuzovány schopnosti rostliny stimulovat imunitní systém. Používá se též na špatně se hojící rány a na zánětlivá kožní onemocnění. Severoameričtí indiáni využívali třapatkovku na rýmu a bolení v krku, hadí uštknutí, hojení ran, záněty, pohlavní a kožní potíže i pro léčbu koní.[2] <h3 style="color: #000000; font-size: 1.2em;">Zahradnictví</h3> Je používána jako okrasná rostlina, trvalka. Bývá součástí záhonů ale i volných výsadeb, obvykle ve větších skupinách tohoto druhu. Je ceněná jako květina atraktivní pro motýly. Jsou pěstovány zahradní kultivary specifických barev a růstu. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Obsažené látky</h2> Silice, pyrrolizidinové alkaloidy, estery kyseliny kávové, vinné, polysacharidy, alifatické amidy, isobutylamidy a třísloviny. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Pěstování</h2> Jde o zcela nenáročnou trvalku. Preferuje slunné polohy, propustné půdy, i s nižším obsahem živin, lze ji pěstovat i na sušších místech. Množí se semeny, dělením trsů nebo ji lze množit kořenovými a osními řízky.[3] <script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

MHS 75 (0.1 g)

Rychlý náhled

This plant is medicinal plant

Devils Apple Fruit of Sodom Seeds (Solanum linnaeanum) 1.45 - 1

Semena Lilek sodomský...

1,95 € SKU: F 70

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2>Semena Lilek sodomský (Solanum linnaeanum)</h2> <h2>Cena za balení 10 semen.</h2> Lilek sodomský (Solanum linnaeanum) je polokeřovitá nebo keřovitá, ostnitá rostlina vysoká až 1,5 m, která je v tropech a subtropech vytrvalou, ale ve středoevropských podmínkách pouze jednoletou, nepřečká chladnou zimu. Rostlina je celoročně nápadná svými hluboce dělenými laločnatými listy a případně fialovými květy a okolo 3 cm velkými plody. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Rozšíření</h2> Pochází z jihu Afriky, z Jihoafrické republiky, Mosambiku a Zimbabwe, odkud se postupně šířil po africkém kontinentu do Angoly, Eritreje, na Madagaskaru i Makaronésie. Dostal se do mnoha pobřežních oblastí australských států s výjimkou Tasmánie a dále na Nový Zéland a některé pacifické ostrovy (Havaj, Nová Kaledonie, Fidži, Norfolk). Byl zavlečen i do Středomoří, kde jako protivný plevel roste v Albánii, Bulharsku, Chorvatsku, Itálii, Řecku i Portugalsku a Španělsku. V ČR byl jeho přechodný, pouze jednorázový výskyt zaregistrován v okolí Prahy, u Štětí i Brna na počátku 20. století.[3][4] <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Ekologie</h2> Teplomilná, vytrvalá, plevelná rostlina rostoucí hlavně v subtropických a tropických oblastech s polosuchým klimatem. Osídluje suché svahy, pastviny, dočasné úhory, řídké světlé lesy, okraje silnic, narušené lokality, skládky odpadů a různě degradovaná stanoviště. Místa jejího výskytu mohou být vlhká, nesmí být ale dlouhodobě zamokřená. Tento fanerofyt nejlépe roste na písčitých půdách dostatečně zásobených vápníkem. Kvete obvykle na jaře, může však nasazovat květy a plodit průběžně po celý rok. Ploidie druhu je 2n = 12.[2][3][5][6] <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Popis</h2> Rozkladitě rozvětvený keř nebo polokeř je vysoký 0,5 až 2,5 m, ojediněle bývá i vyšší. S věkem dřevnatějící lodyha je přímá, bohatě sympodiálně větvená, v mládí zelená a později hnědá či šedá. Nejdříve je hvězdicovitě chlupatá a později porostlá četnými, kolmo odstálými a nazpět ohnutými, na bázi širokými, asi 6 mm dlouhými, světle hnědými ostny. Kůra starších stonků je světle oranžově-hnědá nebo tmavě zeleno-hnědá. Střídavě vyrůstající, jakoby papírové listy s 2 cm řapíkem mají čepel dlouhou 5 až 13 cm a širokou 4 až 9 cm, v obryse vejčitou a pravidelně peřenodílnou až peřenosečnou. Čepel je na bázi klínovitá a má po dvou až třech párech úkrojků, jež jsou obvejčité laločnaté, zaoblené a řídce porostlé hvězdicovitými chlupy na kratičkých stopkách. Na střední i některých postranních žilkách obou stran listů vyrůstají až 12 mm dlouhé ostny. Listy jsou zbarvené světle zeleně až žlutozeleně a sušením hnědnou. Květy velké až 3 cm bývají nafialověle zbarvené, jsou pětičetné s krátkou ostnitou stopkou a vyrůstají jednotlivě, nebo až v šestičetném vrcholičnatém květenství s krátkým vřetenem posetém mnoha ostny. Osa květenství vyrůstá jen zdánlivě z úžlabí listu, ve skutečnosti je pokračováním hlavní lodyhy; květenství je tudíž koncové a k listu protistojné. Výše postavené květy v květenství mají často jen samčí orgány, kdežto dolní květy bývají oboupohlavné, stejně jako květy vyrůstající samostatně. Kalich asi 0,5 cm dlouhý je zelený, zvonkovitého tvaru, srostlolupenný, do půli členěný v pět trojúhelníkovitých cípů a celý chlupatý i ostnitý; za plodu se mírně zvětšuje, ale vyvíjející se plod zcela nekryje. Koruna je srostlá, kolovitá, mívá až 3 cm v průměru a její světle až tmavě fialové plátky jsou mělce laločnaté a na bázi mají sytěji vybarvený pruh. Pět stejně dlouhých tyčinek s krátkými nitkami nese výrazné žluté prašníky. Semeník je horní, lysý a dlouhý asi 1 cm, u samčího květu je zakrslý. V oboupohlavném květu mezi kruhem prašníků ven vyčnívá až 1,5 cm dlouhá čnělka se zelenavou bliznou. Okvětní lístky oboupohlavných květů, tedy i celé květy, jsou o poznání větší. Plod je kulovitá, dužnatá bobule velká okolo 3 cm, visící na dřevité, silně ostnité stopce dlouhé asi 2 cm. Bobule je v nezralém stavu světle či tmavě zelená a toxická. V plné zralosti je žlutá s hladkým, lysým oplodím až 1,5 mm silným a se zbytky cípů suchého vytrvalého kalichu sahající asi do poloviny plodu, postupně na větvi přezrává, hnědne, černá a nakonec opadne. Plod má dvě pouzdra s celkem asi dvěma stovkami zploštělých, ledvinovitých, 3 mm velkých semen, která jsou hladká, matná, žlutá až oranžově-hnědá či černá, jeho mezokarp je vlhký, ale není šťavnatý. Z květenství se obvykle vyvine jeden až dva plody, (ostatní květy bývají samčí), statná rostlina ročně průměrně vyprodukuje okolo tří stovek plodů, které jsou v době nezralosti hořké a pro lidi jedovaté, ve zralosti se jejich hořkost i toxicita ztrácí, přesto není zvykem je konzumovat. Plody obsahují řadu toxických glykosidů, hlavně solamargin a solasonin, které jsou součást většiny lilkovitých rostlin, v minulosti neúspěšně zkoušených k léčbě rakoviny. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Rozmnožování</h2> Rostlina se do okolí rozrůstá pomoci oddenků a semeny z popadaných plodů a vytváří rozlehlé, málo prostupné, ostnité křoviny. Semena se obvykle nerozšiřují od mateřské rostliny příliš daleko, jen málo zvířat plody konzumuje a následně roznáší semena, někdy se rostlina šíří pouze dolů po svahu, kam se mohou plody zakutálet. Při přenosu na delší vzdálenost se ostnatý plod mohl přichytit zvířete nebo stroje, plody a semena mohly být též odneseny přívalovým deštěm. Lilek sodomský je v místech sekundárního výskytu, hlavně v Austrálii, na Nové Zélandu a na ostrovech v Tichém oceánu, problémovým, invazně se šířícím plevelným druhem. Vytváří husté jednodruhové porosty, které jsou díky ostnům běžně neprostupné a vytlačuje z přírody méně agresivní, domácí vegetaci. Na pastvinách omezuje plochy dostupné pasoucím se zvířatům. Zaplevelená místa jsou pro lidí jen ztěží průchozí a pokud se vyskytují podél vodních toků či mořských břehů, podstatně znesnadňují rekreační aktivity. Na druhé straně rozlehlý porost poskytuje v otevřené krajině úkryt mnoha druhům menších živočichů. <script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

F 70 (10 S)

Rychlý náhled

Kategorie

Kategorie

Kategorie

Last Product Reviews

FAQs

Last customers

Shirley Poppy Seeds Mixed...

Common Garden White Poppy...

Kočičí ocas Aloe Semena...

Black Caraway, Black Cumin...

Semena Proskurník lékařský...

New Zealand flax - Flax...

Semena SURURUCA (Passiflora...

Semena Mák vlčí (Papaver...

Semena Spanish flag...

Mexican Marigold, Huacatay...

Semena Třapatkovka nachová...

Semena Lilek sodomský...