Seeds Gallery Com,
5/
5
<h2><strong>Semena Kávovník arabský (Coffea Catura Arabica)</strong></h2>
<h2><span style="color: #ff0000;"><strong>Cena za balení 5, 10 semen.</strong></span></h2>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;"><b>Kávovník arabský</b><span> </span>(<i>Coffea arabica</i>), též známý jako<span> </span><b>kávovník arabika</b>, je rostlina z čeledi<span> </span>mořenovité<span> </span>(<i>Rubiaceae</i>). Z hlediska produkce<span> </span>kávy<span> </span>je nejvýznamnějším druhem.</p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Popis">Popis</span></h2>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">Kávovník arabský je stálezelený keř až<span> </span>strom<span> </span>dorůstající výšky 5 až 8<span> </span>metrů. Větévky jsou zploštělé až téměř okrouhlé, lysé. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, poněkud tužší, oboustranně lysé.<span> </span>Čepel listů<span> </span>je oválná, protáhle oválná nebo vejčitě kopinatá, na bázi klínovitá až zaokrouhlená, na vrcholu dlouze zašpičatělá, nejčastěji 6 až 14 cm dlouhá a 3,5 až 5 cm široká. Okraj listů je někdy zvlněný.<span> </span>Žilnatina<span> </span>je zpeřená, nejčastěji se 7 až 10 páry postranních žilek.<span> </span>Palisty<span> </span>jsou široce trojúhelníkovité, 3 až 8 mm dlouhé.</p>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;">Květenství<span> </span>jsou složena z 1 až několika téměř hlávkovitých nebo okolíkovitých vrcholíků, obsahujících nejčastěji 2 až 5 květů.<span> </span>Kalich<span> </span>je lysý, uťatý nebo zoubkatý.<span> </span>Koruna<span> </span>je bílá, nálevkovitá, nejčastěji pětičetná, s 5 až 15 mm dlouhou korunní trubkou. Korunní cípy jsou lžicovitě oválné, 9 až 20 mm dlouhé, tupé.<span> </span>Peckovice<span> </span>je za zralosti červená až červenofialová, oválná až téměř kulovitá, 11 až 16 mm dlouhá a 9 až 14 mm široká, obsahující 1 až 2 semena s podélnou rýhou, korunovaná zaschlým kalichem. Existují i kultivary se žlutými plody. Semena obsahují asi 1,3 % bílkovin, 12% tuku, 9 % sacharidů a 1 až 1,5 % kofeinu.<br><br></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Rozšíření">Rozšíření</span></h2>
<p>Kávovník arabský pochází ze severovýchodní<span> </span>Afriky. Centrum genetické diverzity se nachází v horách jihozápadní<span> </span>Etiopie<span> </span>a na<span> </span>Boma Plateau<span> </span>v<span> </span>Súdánu. Divoké populace byly zaznamenány také na<span> </span>Mount Imatong<span> </span>v<span> </span>Súdánu<span> </span>a<span> </span>Mount Marsabit<span> </span>v<span> </span>Keni.<sup id="cite_ref-breedpl_4-0" class="reference">[4]</sup><span> </span>Kávovník roste typicky v podrostu horských lesů a na březích<span> </span>vodních toků<span> </span>v nadmořských výškách 1300 až 2000 metrů. V oblastech jeho původu je čtyř- až pětiměsíční období sucha, teplé dny a chladné noci, průměrná teplota 20 až 25 °C, nejnižší teplota 4 °C a nejvyšší 31 °C. Roční srážky jsou 1500 až 1800 mm.<sup id="cite_ref-agrofo_5-0" class="reference">[5]</sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Kultivace">Kultivace</span><span class="mw-editsection" style="font-size: small;"><span class="mw-editsection-bracket" style="color: #54595d;">[</span>editovat<span class="mw-editsection-divider" style="color: #54595d;"><span> </span>|<span> </span></span>editovat zdroj<span class="mw-editsection-bracket" style="color: #54595d;">]</span></span></h2>
<p>Kultivace kávovníku začala v jihozápadní Etiopii asi před 1200 až 1500 lety, kdy ji pěstovali<span> </span>Arabové<span> </span>v oblasti dnešní<span> </span>provincie Harar.</p>
<p>Od<span> </span>14.<span> </span>až<span> </span>15. století<span> </span>byl kávovník pěstován i v<span> </span>Jižním Jemenu, kde musel být vzhledem k suššímu<span> </span>klimatu<span> </span>kultivován v zástinu. V průběhu<span> </span>16.<span> </span>a<span> </span>17. století<span> </span>se spolu s expanzí<span> </span>islámu<span> </span>rozšířil kávovník i do jihovýchodní<span> </span>Asie. V<span> </span>18.<span> </span>a<span> </span>19. století<span> </span>Holanďané<span> </span>a následně i<span> </span>Britové<span> </span>založili<span> </span>plantáže<span> </span>kávovníku v<span> </span>Indii<span> </span>a na<span> </span>Cejlonu. V tropické<span> </span>Americe<span> </span>je kávovník pěstován od<span> </span>18. století.<sup id="cite_ref-agrofo_5-1" class="reference">[5]</sup></p>
<p>Kávovník arabský je dnes pěstován v klimaticky příhodných oblastech celého světa. Největšími producenty kávy jsou v současnosti<span> </span>Brazílie,<span> </span>Kolumbie,<span> </span>Mexiko,<span> </span>Indie,<span> </span>Pobřeží slonoviny,<span> </span>Indonésie<span> </span>a<span> </span>Etiopie.<sup id="cite_ref-urtas_3-1" class="reference">[3]</sup></p>
<p>Moderní kultivary kávovníku pocházejí ze 2 základních populací, známých jako<span> </span><i>Coffea arabica</i><span> </span>var.<span> </span><i>typica</i><span> </span>a<span> </span><i>C. arabica</i><span> </span>var.<span> </span><i>bourbon</i>, které byly během 18. století rozšířeny v příhodných oblastech celého světa.<sup id="cite_ref-breedpl_4-1" class="reference">[4]</sup><span> </span>Varieta<span> </span><i>typica</i><span> </span>má užší listy, které jsou při rašení bronzově zbarvené, var.<span> </span><i>bourbon</i><span> </span>má širší a při rašení světle zelené listy. K varietě<span> </span><i>typica</i><span> </span>náleží odrůdy 'Blue Mountain', 'San Ramon', 'Maragogipe', k varietě<span> </span><i>bourbon</i><span> </span>odrůdy 'French Mission', 'Kent', 'Catura'. 'Mundo Novo', nejrozšířenější odrůda v Brazílii, je kříženec obou variet.<sup id="cite_ref-urtas_3-2" class="reference">[3]</sup></p>
<p>V druhé polovině 20. století se začaly pěstovat zakrslejší odrůdy s menšími požadavky na zastínění a vyšší hustotou výsadby. Jako stínící stromy jsou často používány rychle rostoucí druhy z čeledi<span> </span>bobovitých<span> </span>(<i>Fabaceae</i>), zejména z rodů<span> </span><i>Erythrina</i>,<span> </span><i>Inga</i><span> </span>a<span> </span><i>Gliricidia</i>, které po ořezání rychle obrážejí, obohacují půdu dusíkem a snadno se množí. Způsob a intenzita zastínění plantáží je dán především místními klimatickými podmínkami. Nezřídka jsou jako zastínění pěstovány doplňkové plodiny, např.<span> </span>banány,<span> </span>avokádo,<span> </span>citrusy,<span> </span>mango,<span> </span>kakao<span> </span>nebo palma<span> </span><i>Bactris gasipaes</i>.<sup id="cite_ref-agrofo_5-2" class="reference">[5]</sup></p>
<ul class="gallery mw-gallery-traditional">
<ul class="gallery mw-gallery-traditional">
<li class="gallerybox">
<div>
<div class="thumb">
<div><img alt="" src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Coffea_arabica_004.JPG/120px-Coffea_arabica_004.JPG" decoding="async" width="120" height="90" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Coffea_arabica_004.JPG/180px-Coffea_arabica_004.JPG 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ef/Coffea_arabica_004.JPG/240px-Coffea_arabica_004.JPG 2x" data-file-width="1834" data-file-height="1376"></div>
</div>
<div class="gallerytext" style="font-size: 13.16px;">
<p>Nepražená kávová zrnka</p>
</div>
</div>
</li>
</ul>
</ul>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span></p>
<ul class="gallery mw-gallery-traditional">
<ul class="gallery mw-gallery-traditional">
<li class="gallerybox">
<div>
<div class="thumb">
<div><img alt="" src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Bourbon_Coffee.jpg/120px-Bourbon_Coffee.jpg" decoding="async" width="120" height="90" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Bourbon_Coffee.jpg/180px-Bourbon_Coffee.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3b/Bourbon_Coffee.jpg/240px-Bourbon_Coffee.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536"></div>
</div>
<div class="gallerytext" style="font-size: 13.16px;">
<p>Žlutoplodá odrůda variety<span> </span><i>bourbon</i></p>
</div>
</div>
</li>
</ul>
</ul>
<p style="color: #202122; font-size: 14px;"><span> </span></p>
<ul class="gallery mw-gallery-traditional">
<li class="gallerybox">
<div>
<div class="thumb">
<div><img alt="" src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/CoffeeCatucai.jpg/120px-CoffeeCatucai.jpg" decoding="async" width="120" height="90" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/CoffeeCatucai.jpg/180px-CoffeeCatucai.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b9/CoffeeCatucai.jpg/240px-CoffeeCatucai.jpg 2x" data-file-width="2048" data-file-height="1536"></div>
</div>
<div class="gallerytext" style="font-size: 13.16px;">
<p>Odrůda 'Red Catuai'</p>
</div>
</div>
</li>
</ul>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span id=".C5.A0k.C5.AFdci_a_choroby"></span><span class="mw-headline" id="Škůdci_a_choroby">Škůdci a choroby</span></h2>
<div class="thumb tright">
<div class="thumbinner" style="font-size: 13.16px;"><img alt="" src="https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Hemileia_vastatrix.jpg/220px-Hemileia_vastatrix.jpg" decoding="async" width="220" height="178" class="thumbimage" srcset="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Hemileia_vastatrix.jpg/330px-Hemileia_vastatrix.jpg 1.5x, //upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/bd/Hemileia_vastatrix.jpg/440px-Hemileia_vastatrix.jpg 2x" data-file-width="2526" data-file-height="2043">
<div class="thumbcaption" style="font-size: 12.3704px;">
<div class="magnify"></div>
Listy kávovníku napadené rzí<span> </span><i>Hemileia vastatrix</i></div>
</div>
</div>
<p>Obě v dnešní době pěstované variety kávovníku arabského jsou velmi náchylné k některým onemocněním, zejména<span> </span>kávové rzi<span> </span><i>Hemileia vastatrix</i>, která zlikvidovala kávové plantáže na Cejlonu.<sup id="cite_ref-agrofo_5-3" class="reference">[5]</sup><span> </span>V suchém vzduchu má tendenci shazovat listy a je napadán vlnatkou a puklicemi.</p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span class="mw-headline" id="Taxonomie">Taxonomie</span></h2>
<p>V rámci taxonomického členění rodu<span> </span>kávovník<span> </span>(<i>Coffea</i>) spadá kávovník arabský do sekce<span> </span><i>Eucoffea</i><span> </span>a podsekce<span> </span><i>Erythrocoffea</i>.<sup id="cite_ref-urtas_3-3" class="reference">[3]</sup></p>
<p>Kávovník arabský je<span> </span>tetraploid<span> </span>a je samosprašný na rozdíl od ostatních druhů, které jsou<span> </span>diploidní<span> </span>a vesměs cizosprašné. Molekulární analýzou za použití metody GISH bylo zjištěno, že kávovník arabský je nepříliš starý přirozený<span> </span>hybrid<span> </span>mezi druhy<span> </span><i>Coffea eugenioides</i><span> </span>a<span> </span><i>Coffea canephora</i>. Genetická diverzita kávovníku arabského je v porovnání např. s rodičovským druhem<span> </span><i>Coffea canephora</i><span> </span>velmi nízká.<sup id="cite_ref-breedpl_4-2" class="reference">[4]</sup></p>
<h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;"><span id="V.C3.BDznam"></span><span class="mw-headline" id="Význam">Význam</span></h2>
<p>Káva náleží mezi nejhodnotnější světové vývozní<span> </span>komodity. V roce 2002 poskytovala v Africe, Asii a tropické Americe živobytí asi 125 milionům lidí a celosvětový<span> </span>obchod<span> </span>činil v roce<span> </span>2003<span> </span>70 miliard amerických dolarů. Kávovník arabský se podílí na celkové světové produkci kávy 66 až 70 %, zbytek připadá především na<span> </span>kávovník statný<span> </span>(<i>Coffea canephora</i>).<sup id="cite_ref-breedpl_4-3" class="reference">[4]</sup></p>
<p>Občas je kávovník pěstován jako pokojová rostlina. V domácím prostředí nasazuje i plody.</p>
<br><script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>
MHS 29 (5 S)