Nejlepší ceny pro Rodina zelí Seeds Gallery (2)

Brukev sítinovitá semínka...

1,35 € SKU: MHS 131

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2>Brukev sítinovitá semínka (Brassica juncea)</h2> <h2>Cena za balení 180 (1 g), 900 (5 g) semen.</h2> Brukev sítinovitá (Brassica juncea) je jednoletá žlutě kvetoucí rostlina, druh ze širokého rodu brukev. Dříve se rostlina pro svá olejnatá semena místně pěstovala i ve Střední Evropě, nyní se zde vyskytuje jen sporadicky jako neofyt, jako plevel občas zavlečený osobní nebo nákladní dopravou. Tento tetraploidní druh pravděpodobně vznikl hybridizací mezi brukví řepákem (Brassica rapa) a brukví černou (Brassica nigra), jeho ploidie je 2n = 36. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Výskyt</h2> Druh pochází z míst na hranicích Indie s Čínou odkud se v minulosti rozšířil téměř na celý indický subkontinent, do Střední i Malé Asie, Japonska i Afriky. V Evropě se v současnosti pěstuje jen řídce na jihozápadě, zato v Asii je hojně rozšířenou plodinou. Pěstuje se také v Americe a jako plevelná rostlina se rozšířila téměř po celé zeměkouli včetně Austrálie a Oceánie. Je přizpůsobivá ke kvalitě půdy a dobře se ji daří v oblastech s vyššími denními teplotami. Po vyklíčení potřebuje mladá rostlinka dostatek vody, později roste i za poměrného sucha, svým dlouhým kořenem dokáže získat vláhu z velké hloubky. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Popis</h2> Jednoletka s přímou lodyhou která dorůstá do výše 50 až 150 cm a roste z kořene sahajícího do hloubky až 1 m. Na bázi dřevnatějící lodyha se v horní třetině dělí do dlouhých větví a ve spodní části bývá řídce porostlá štětinatými chlupy. Její bazální i spodní lodyžní listy, 20 × 8 cm velké, jsou lyrovitě peřenodílné s jedním až třemi páry segmentů a se široce vejčitým segmentem koncovým. Vejčité čepele se na bázi se zužují do dlouhého řapíku, po obvodě jsou nepravidelně zubaté a na spodní straně bývají řídce chlupaté. Horní listy lodyhy jsou celistvé, obkopinaté až čárkovité, mají krátký řapík nebo jsou přisedlé, směrem vzhůru se zmenšují a přecházejí v listeny květenství. Variabilita tvarů bazálních i lodyžních listů je u tohoto druhu velmi silná a proto bývá u brukve sítinovité popisováno množství nižších taxonů. Čtyřčetné oboupohlavné květy na stopkách mají podlouhlé kališní lístky o délce 4 až 6 mm. Vejčité až obvejčité žluté korunní lístky, 8 až 11 mm dlouhé, mají asi 4 mm velký nehtík a na vrcholu jsou obvykle okrouhlé nebo mají plytký zářez. Šest čtyřmocných tyčinek dlouhých 4 až 7 mm nese podlouhlé prašníky. Květy bývají ze dvou třetin opyleny samosprašně (lepkavý pyl je těžký a na velkou vzdálenost nedoletí) a zbytek je opylován létajícím hmyzem kterému rostlina poskytuje hodně pylu i nektaru. Plody jsou 3 až 6 cm dlouhé a 3 až 4 mm široké, válcovité nebo mírně čtyřhranné, dvoudílné šešule s kuželovitým bezsemenným vrcholem. Obsahují tmavá až světle hnědá semena mající 1 až 2 mm v průměru. <h2 style="color: #000000; font-size: 1.5em;">Význam</h2> Semena brukve sítinovité obsahují 30 až 40 % oleje se silnou hořčičnou silicí který se obvykle používá při výrobě „ostřejších“ hořčic; pro snadnější pěstování vytlačuje tento druh původně užívanou brukev černou. V Indii je vylisovaný olej hlavním potravinářským olejem a používá se také v kosmetice a pro výrobu průmyslových maziv. V asijských a afrických oblastech jsou tradičně pěstovány odrůdy brukve sítinovité s měkkými lodyhami a velkými listy s dužnatými řapíky, ty se sklízejí postupně a jedí jako syrová, vařená, smažená či konzervovaná zelenina bohatá na vitamín C a další minerální látky, nově se tyto způsoby konzumace šíří i v Severní Americe. V evropských podmínkách se brukev sítinovitá používá ve dvou typech, jeden je tmavosemenný (nesprávně černá hořčice) a druhý žlutosemenný. Tmavosemenný má pravidelná hnědá semena s typickým síťováním na povrchu a přidává se při výrobě kremžské hořčice. Žlutosemenný má drobná, sytě žluté semena s vyšším obsahem silice a přidává se při výrobě orientálních hořčic. Důležitou vlastností rostliny je schopnost odstraňovat tzv. fytoextrakcí toxické kovy z půdy. Jedná se o schopnost vytahovat z půdy a ve vysoké koncentraci zabudovávat ve svém pletivu kontaminanty Pb, Cd, Ni, Zn, Cu, Cr, Co, Hg i některé radionuklidy. Po dozrání se tyto rostliny sklidí a spálí nebo chemicky zpracují. <table cellspacing="0" cellpadding="0" border="1"> <tbody> <tr> <td colspan="2" width="100%" valign="top"> Sowing Instructions </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap"> Propagation: </td> <td valign="top"> Seeds </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap"> Pretreat: </td> <td valign="top"> 0 </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap"> Stratification: </td> <td valign="top"> 0 </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap"> Sowing Time: </td> <td valign="top"> all year round </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap"> Sowing Depth: </td> <td valign="top"> 1 - 1,5 cm </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap"> Sowing Mix: </td> <td valign="top"> Coir or sowing mix + sand or perlite </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap"> Germination temperature: </td> <td valign="top"> 18-20 ° C </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap"> Location: </td> <td valign="top"> bright + keep constantly moist not wet </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap"> Germination Time: </td> <td valign="top"> 1-4 weeks </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap"> Watering: </td> <td valign="top"> Water regularly during the growing season </td> </tr> <tr> <td valign="top" nowrap="nowrap">   </td> <td valign="top"> Copyright © 2012 Seeds Gallery - Saatgut Galerie - Galerija semena. All Rights Reserved. </td> </tr> </tbody> </table> <script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

MHS 131 (1g)

Rychlý náhled

Black Mustard Seeds (Brassica Nigra) 1.45 - 1

Brukev černá semínka...

1,45 € SKU: MHS 132

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2 class="">Brukev černá semínka (Brassica Nigra)</h2> <h2>Cena za balení 180 (1 g) semen.</h2> Brukev černá (Brassica nigra) je jednoletá, obvykle okolo 1 m vysoká, rozvětvená bylina kvetoucí asi 1 cm velkými, světle žlutými květy. Je jedním z mnoha druhů rodu brukev, je významná hlavně svými ostře chutnajícími semeny. Druh pocházející z východního Středomoří byl v minulosti zavlečen na celé území Evropy (vyjma nejsevernějších částí) a do Afriky. Druhotně se vyskytuje téměř po celé Asii, v Americe i Austrálii, je považována za rostlinu kosmopolitně rozšířenou. Dříve se brukev černá ve střední Evropě také pěstovala, v současnosti se zde (až na výjimky) již neseje. V České republice je vyhodnocena jako zdomácnělý archeofyt, v teplejších oblastech se příležitostně vyskytuje jen jako málo škodlivý plevel. Brukev černá dává přednost dobře osvětleným nebo jen mírně zastíněným místům s vlhkou a výživnou propustnou půdou s dostatkem humusu a dusíku. Nejčastějším místem výskytu jsou mokřady, břehy vodních toků či nádrží a obhospodařovaná vlhká pole. Vyskytuje se také na písčitých půdách, a to obvykle při okrajích příkopů okolo cest, stejně jako na smetištích, rumištích či železničních náspech. Vzrůstnost rostliny je pak přímo úměrná dostatku živin. Jednoletka s lodyhou 60 až 150 cm vysokou, vyrůstající z tenkého kořene. Lodyha, která je ve spodní části porostlá štětinatými chlupy, se silně rozvětvuje do dlouhých, široce rozevřených prutnatých větví. Na humózních vlhkých půdách může vyrůst i do výše 250 cm. Přízemní listy jsou dlouze řapíkaté a jejich podlouhlé nebo vejčité čepele bývají průměrně 15 × 5 cm velké. Jsou lyrovitě peřenodílné nebo peřenosečné s jedním až třemi páry bočních segmentů, podstatně větší koncový segment je vejčitý a po obvodě hrubě zubatý. Výše postavené celokrajné, úzce vejčité až kopinaté lodyžní listy jsou přisedlé a směrem k vrcholu se zmenšují. Po odkvětu prodlužující se hroznovitá květenství jsou vrcholová nebo úžlabní a jsou tvořená světložlutými oboupohlavnými květy na stopkách. Čtyři kopinaté, vodorovně odstávající kališní lístky bývají 5 mm dlouhé. Čtyři světložluté korunní lístky s tmavými žilkami mají dlouhý nehtík, na konci jsou zaoblené a bývají dlouhé asi 9 mm. V květu je šest tyčinek, čtyři delší (5 mm) a dvě kratší (3 mm). Srostlé plodolisty tvoří jediný pestík s bliznou. Kvete od června do srpna, semena dozrávají od července do září. Ve květech je hodně pylu a nektaru, opylování se účastní spíše mouchy a včely než motýli a vosy. Plody jsou vzpřímeně rostoucí dvoudílné šešule které jsou přitisklé k ose plodenství. Jsou zploštělé, čtyřhranné, až 2 cm dlouhé a 2 mm široké, na vrcholu mají výrazný zploštělý zobáček a jejich chlopně jsou nad semeny vypuklé. Obsahují čtyři až osm 1 mm velkých kulovitých semen s hrubě mřížkovaným osemením červenohnědé až černé barvy. Semena jsou silně štiplavá. Semena mají okolo 40 % hořčičného oleje a obsahující dráždivý allylisothiokyanát, produkt rozkladu sirného glukosinolátu – sinigrinu. Na prášek rozemletá semena se používají k aromatizaci potravin. Tento olej má ale hodně kyseliny erukové a ze zdravotních důvodů jsou v potravinářství v zemích Evropské unie a ve Spojených státech amerických stanoveny maximální limity kyseliny erukové v tucích. Proto se šlechtí odrůdy se sníženým obsahem kyseliny erukové. Na Indickém subkontinentu je hořčičný olej nedílnou součásti místních pokrmů, stejně jako semena v různé úpravě (vařená, smažená, pražená). V minulosti bývala drcená semena brukve černé neodmyslitelnou součásti "ostřejších" hořčic vyráběných v Evropě, v současnosti jsou ale nahrazována semeny brukve sítinovité, která je plodnější a snáze se pěstuje i sklízí. V Asii i Africe místní obyvatelé z mladých rostlin hojně konzumují syrové listy nebo vařené lodyhy. Olej se mimo potravinářství používá také při výrobě kosmetiky nebo se upravuje na průmyslová maziva. Rostliny nejsou pro svou ostrou chuť vhodným krmivem pro býložravce, zkrmují se však vylisované pokrutiny. Sušená a drcená semena smíchaná s vodou se používají k obkladům proti kašli, zánětům, svalovým bolestem, revmatismu a k prokrvení kůže, dlouhodobě přiložené obklady však vedou k podráždění kůže. Vnitřní užití zvyšuje chuť k jídlu a usnadňuje trávení, ve větších dávkách působí projímavě. Oleje se užívá také k podpoře růstu vlasů nebo bývá obsažen v přípravcích odpuzujících psy a kočky.<script src="//cdn.public.n1ed.com/G3OMDFLT/widgets.js"></script>

MHS 132 (1g)

Rychlý náhled

Variety from Italy

2000 Seeds Cauliflower...

11,00 € SKU: P 58

Rychlý náhled

Green Cauliflower Seeds

2,75 € SKU: P 92 Z

Rychlý náhled

Orange Cauliflower Seeds

2,75 € SKU: P 92 O

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2>Orange Cauliflower Seeds</h2> <h3>Price for Package of 20 seeds.</h3> <div>Discovered in Canada in 1970, the mutant vegetable was shipped to Cornell University, where agricultural scientists crossbred it with white varieties to create the showstopper of a vegetable that's now available at farmers' markets and some grocery stores. Like other vegetables in the Brassica family (including Brussels sprouts, broccoli, and cabbage), orange cauliflower comes into peak season during the fall months, when the cool air lends it a deep sweetness. It tastes slightly more sugary and creamier than its cousin, but it can be successfully used in any recipe that calls for cauliflower: it's great when mashed, sauteed with potatoes, used as the base for soups, or roasted and served with pearl onions. Until it becomes too common to retain its "alien" status, orange cauliflower will remain an easy way to surprise and delight your dinner guests.</div> <div> </div> <div>For such a highly modified plant, cauliflower has a long history. François Pierre La Varenne employed chouxfleurs in Le cuisinier françois. They had been introduced to France from Genoa in the 16th century, and are featured in Olivier de Serres' Théâtre de l'agriculture (1600), as cauli-fiori "as the Italians call it, which are still rather rare in France; they hold an honorable place in the garden because of their delicacy",[3] but they did not commonly appear on grand tables until the time of Louis XIV.</div> <div>Classification and identification</div> <div>Cauliflower on display in a supermarket in Melbourne, Australia</div> <div>Major groups</div> <div>There are four major groups of cauliflower.</div> <div>Italian </div> <div>Diverse in appearance, and biennial and annual in type, this group includes white, Romanesco, various green, purple, brown and yellow cultivars. This type is the ancestral form from which the others were derived.</div> <div>Northwest European biennial </div> <div>Used in Europe for winter and early spring harvest, this was developed in France in the 19th century, and includes the old cultivars Roscoff and Angers.</div> <div>Northern European annuals </div> <div>Used in Europe and North America for summer and fall harvest, it was developed in Germany in the 18th century, and includes old cultivars Erfurt and Snowball.</div> <div>Asian </div> <div>A tropical cauliflower used in China and India, it was developed in India during the 19th century from the now-abandoned Cornish type,[6] and includes old varieties Early Patna and Early Benaras.</div> <div>Varieties</div> <div>Orange cauliflower</div> <div>There are hundreds of historic and current commercial varieties used around the world. A comprehensive list of about 80 North American varieties is maintained at North Carolina State University.</div> <div>Colours</div> <div>Purple cauliflower</div> <div>White </div> <div>White cauliflower is the most common colour of cauliflower.</div> <div>Orange </div> <div>Orange cauliflower (B. oleracea L. var. botrytis) contains 25 times the level of vitamin A of white varieties. This trait came from a natural mutantfound in a cauliflower field in Canada.[8] Cultivars include 'Cheddar' and 'Orange Bouquet'.</div> <div>Green </div> <div>Green cauliflower, of the B. oleracea botrytis group, is sometimes called broccoflower. It is available both with the normal curd shape and a variant spiky curd called Romanesco broccoli. Both types have been commercially available in the U.S. and Europe since the early 1990s. Green-curded varieties include 'Alverda', 'Green Goddess' and 'Vorda'. Romanesco varieties include 'Minaret' and 'Veronica'.</div> <div>Purple </div> <div>Purple color in cauliflower is caused by the presence of the antioxidant group anthocyanins, which can also be found in red cabbage and red wine.[9] Varieties include 'Graffiti' and 'Purple Cape'. In Great Britain and southern Italy, a broccoli with tiny flower buds is sold as a vegetable under the name "purple cauliflower". It is not the same as standard cauliflower with a purple curd.</div> <div>Cauliflower is low in fat, low in carbohydrates but high in dietary fiber, folate, water, and vitamin C, possessing a high nutritional density.</div> <div>Cauliflower contains several phytochemicals, common in the cabbage family, that may be beneficial to human health.</div> <div>Sulforaphane, a compound released when cauliflower is chopped or chewed, may protect against cancer.</div> <div>Other glucosinolates</div> <div>Carotenoids</div> <div>Indole-3-carbinol, a chemical that enhances DNA repair, and acts as an estrogen antagonist, slowing the growth of cancer cells.</div> <div>Boiling reduces the levels of these compounds, with losses of 20–30% after five minutes, 40–50% after ten minutes, and 75% after thirty minutes. However, other preparation methods, such as steaming, microwaving, and stir frying, have no significant effect on the compounds.</div> <div>A high intake of cauliflower has been associated with reduced risk of aggressive prostate cancer.</div> <div>Cooking</div> <div>Aloo gobi, an Indian dish prepared with cauliflower and potato</div> <div>Cauliflower can be roasted, boiled, fried, steamed or eaten raw. Steaming or microwaving better preserves anticancer compounds than boiling.[14]When cooking, the outer leaves and thick stalks are removed, leaving only the florets. The leaves are also edible, but are most often discarded.[16] The florets should be broken into similar-sized pieces so they are cooked evenly. After eight minutes of steaming, or five minutes of boiling, the florets should be soft, but not mushy (depending on size). Stirring while cooking can break the florets into smaller, uneven pieces.</div> <div>Low carbohydrate dieters can use cauliflower as a reasonable substitute for potatoes; while they can produce a similar texture, or mouth feel, they lack the starch of potatoes.</div> <div>Fractal dimension</div> <div>Fractal pattern of Romanesco broccoli, a variant form of cauliflower</div> <div>Cauliflower has been noticed by mathematicians for its distinct fractal dimension,[17][18] predicted to be about 2.8.</div> <div>Start indoors in a warm, well-lighted area from early March through June for the earliest of crops. Sow seeds ¼" deep in good compost. Keep evenly moist. Seedlings emerge in 5-8 days at 70º F. They do best covered lightly with soil. Alternatively sow directly outside from early April.</div> <div>Transplant seedlings outside 2-3 weeks before your last frost date. They grow best at 55º to 65º F. Do not let seedling become more that 5 weeks old because older seedlings do not mature well transplanted.</div> <div>Set plants 18" apart in rows 24" apart. Transplant seedlings in late June through July for September through November head harvest.</div> <div>Water deeply once a week in dry weather. Cultivate or mulch to control weeds. High fertility and abundant supply of water throughout the growing season are important.</div>

P 92 O

Rychlý náhled

Odrůda z Ameriky

Cauliflower Seeds SNOWBALL

1,85 € SKU: VE 21 (1g)

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<!DOCTYPE html> <html> <head> <meta http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8" /> </head> <body> <h2>Cauliflower Seeds SNOWBALL</h2> <h2>Price for Package of about 200 seeds.</h2> Snowball Cauliflowers have a pure white smooth crisp heads weighing 2-3 lbs and are well adapted to shorter growing seasons. Cauliflower is one of several vegetables in the species Brassica oleracea, in the family Brassicaceae. It is an annual plant that reproduces by seed. Typically, only the head (the white curd) is eaten. The cauliflower head is composed of a white inflorescence meristem. Cauliflower heads resemble those in broccoli, which differs in having flower buds. Its name is from Latin caulis (cabbage) and flower,. Brassica oleracea also includes cabbage, brussels sprouts, kale, broccoli, and collard greens, though they are of different cultivar groups. For such a highly modified plant, cauliflower has a long history. François Pierre La Varenne employed chouxfleurs in Le cuisinier françois. They had been introduced to France from Genoa in the 16th century, and are featured in Olivier de Serres' Théâtre de l'agriculture (1600), as cauli-fiori "as the Italians call it, which are still rather rare in France; they hold an honorable place in the garden because of their delicacy",[3] but they did not commonly appear on grand tables until the time of Louis XIV. Classification and identification Cauliflower on display in a supermarket in Melbourne, Australia Major groups There are four major groups of cauliflower. Italian Diverse in appearance, and biennial and annual in type, this group includes white, Romanesco, various green, purple, brown and yellow cultivars. This type is the ancestral form from which the others were derived. Northwest European biennial Used in Europe for winter and early spring harvest, this was developed in France in the 19th century, and includes the old cultivars Roscoff and Angers. Northern European annuals Used in Europe and North America for summer and fall harvest, it was developed in Germany in the 18th century, and includes old cultivars Erfurt and Snowball. Asian A tropical cauliflower used in China and India, it was developed in India during the 19th century from the now-abandoned Cornish type,[6] and includes old varieties Early Patna and Early Benaras. Varieties Orange cauliflower There are hundreds of historic and current commercial varieties used around the world. A comprehensive list of about 80 North American varieties is maintained at North Carolina State University. Colours Purple cauliflower White White cauliflower is the most common colour of cauliflower. Orange Orange cauliflower (B. oleracea L. var. botrytis) contains 25 times the level of vitamin A of white varieties. This trait came from a natural mutantfound in a cauliflower field in Canada.[8] Cultivars include 'Cheddar' and 'Orange Bouquet'. Green Green cauliflower, of the B. oleracea botrytis group, is sometimes called broccoflower. It is available both with the normal curd shape and a variant spiky curd called Romanesco broccoli. Both types have been commercially available in the U.S. and Europe since the early 1990s. Green-curded varieties include 'Alverda', 'Green Goddess' and 'Vorda'. Romanesco varieties include 'Minaret' and 'Veronica'. Purple Purple color in cauliflower is caused by the presence of the antioxidant group anthocyanins, which can also be found in red cabbage and red wine.[9] Varieties include 'Graffiti' and 'Purple Cape'. In Great Britain and southern Italy, a broccoli with tiny flower buds is sold as a vegetable under the name "purple cauliflower". It is not the same as standard cauliflower with a purple curd. Cauliflower is low in fat, low in carbohydrates but high in dietary fiber, folate, water, and vitamin C, possessing a high nutritional density. Cauliflower contains several phytochemicals, common in the cabbage family, that may be beneficial to human health. Sulforaphane, a compound released when cauliflower is chopped or chewed, may protect against cancer. Other glucosinolates Carotenoids Indole-3-carbinol, a chemical that enhances DNA repair, and acts as an estrogen antagonist, slowing the growth of cancer cells. Boiling reduces the levels of these compounds, with losses of 20–30% after five minutes, 40–50% after ten minutes, and 75% after thirty minutes. However, other preparation methods, such as steaming, microwaving, and stir frying, have no significant effect on the compounds. A high intake of cauliflower has been associated with reduced risk of aggressive prostate cancer. Cooking Aloo gobi, an Indian dish prepared with cauliflower and potato Cauliflower can be roasted, boiled, fried, steamed or eaten raw. Steaming or microwaving better preserves anticancer compounds than boiling.[14]When cooking, the outer leaves and thick stalks are removed, leaving only the florets. The leaves are also edible, but are most often discarded.[16] The florets should be broken into similar-sized pieces so they are cooked evenly. After eight minutes of steaming, or five minutes of boiling, the florets should be soft, but not mushy (depending on size). Stirring while cooking can break the florets into smaller, uneven pieces. Low carbohydrate dieters can use cauliflower as a reasonable substitute for potatoes; while they can produce a similar texture, or mouth feel, they lack the starch of potatoes. Fractal dimension Fractal pattern of Romanesco broccoli, a variant form of cauliflower Cauliflower has been noticed by mathematicians for its distinct fractal dimension,[17][18] predicted to be about 2.8. Start indoors in a warm, well-lighted area from early March through June for the earliest of crops. Sow seeds ¼" deep in good compost. Keep evenly moist. Seedlings emerge in 5-8 days at 70º F. They do best covered lightly with soil. Alternatively sow directly outside from early April. Transplant seedlings outside 2-3 weeks before your last frost date. They grow best at 55º to 65º F. Do not let seedling become more that 5 weeks old because older seedlings do not mature well transplanted. Set plants 18" apart in rows 24" apart. Transplant seedlings in late June through July for September through November head harvest. Water deeply once a week in dry weather. Cultivate or mulch to control weeds. High fertility and abundant supply of water throughout the growing season are important. </body> </html>

VE 21 (1g)

Rychlý náhled

Romanesco Cauliflower Seeds

2,15 € SKU: VE 13

Rychlý náhled

Purple Cauliflower Seeds

2,75 € SKU: VE 68 LK

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2>Purple Cauliflower Seeds</h2> <h2>Price for Package of 20 seeds.</h2> Purple cauliflower displays vibrant violet hues on the outside florets, however, the stem and core of the vegetable retain a cream color. The entire plant (floret, stalk and leaves) is edible. The stems and trunk are firm and tender and the florets have a dense yet soft and crumbly texture. It's flavor is milder, sweeter, nuttier and free of the bitterness sometimes found in White cauliflower. Seasons/Availability Purple cauliflower is available year-round with a peak season during the winter months. Current Facts Purple cauliflower is a cool-season biennial cruciferous vegetable, botanical name Brassica oleracea var. botrytis, belonging to the plant order Capparales. Purple cauliflower's color is due to the presence of the antioxidant anthocyanin, which can also be found in red cabbage and red wine. Purple cauliflower also goes by the variety names Sicilian Violet, Violet Queen and Grafitti cauliflower. Nutritional Value Cauliflower is rich in vitamin C with a half cup of florets providing nearly half of ones daily requirement for vitamin C. It also provides a fair amount of fiber, vitamin A, folate, calcium and potassium as well as selenium, which works with Vitamin C to boost the immune system. Cruciferous vegetables such as cauliflower are known for their high levels of cancer-fighting phytochemicals know as glucosinolates. Applications Purple cauliflower can be chopped in to individual florets and eaten raw, or roasted and paired with additional flavors such as garlic or balsamic vinegar. The vibrant color is a nice visual counterpoint for green hued vegetables like green beans, peas or broccoli. Blend steamed cauliflower with beans for a unique spread for toast or crackers. Use within a few days of purchase for best color and texture. Ethnic/Cultural Info Cauliflower was brought to England by Flemish weavers in the mid-1600s and later became the rage of the French court, where Louis XV's mistress, Comtesse du Barry had a consomme of veal, oxtails and cauliflower named for her. In the modern era, cauliflower fell into a period of obscurity, languishing upon crudite trays and within obvious soups and gratins. Its renaissance can be attributed to the discovery of colorful varieties, such as the purple Graffiti and purple Cape. Geography/History Purple cauliflower is a heritage variety that comes from either Italy or South Africa. Its true wild origin is not quite known, though its color is naturally occurring and is not due to scientific manipulation.

VE 68 LK (20 S)

Rychlý náhled

Kohlrabi Seeds Purple Vienna

1,45 € SKU: VE 120 (1g)

Seeds Gallery Com,

5/ 5

<h2>Kohlrabi Seeds Purple Vienna</h2> <h2>Price for Package of 250 (1 g) seeds.</h2> There are only two kohlrabies that I would recommend for the small garden, the Purple Vienna and the White Vienna. Both of these were considered “breakthrough” varieties since they were so superior to the sorts that had been grown up to the time of their introduction. They were illustrated in color. Album Vilmorin, the purple variety in 1863 and the white one in 1869, which only added to their acclaim. In 1773 Benjamin Franklin sent John Bartram seeds for a coarse variety of “Cabbage Turnip,” recommending it as a fodder crop for cattle. There are several old large-rooted varieties that would serve this purpose, but the two Vienna sorts, dating from the 1840s, are small and delicate. When young, they can even be eaten raw. There is no difference between the two except in color. The purple one is shown here, at its peak of perfection for harvesting. The culture is the same as that for cabbage, except that kohlrabies can be planted much closer together, about 8 inches apart. I interplant them with leeks so that as the kohlrabies finish in June, the leeks grow and fill the space. Kohlrabies are best planted early, as soon as the threat of frost has passed. They mature quickly and will turn woody in hot weather. They can be planted again in mid-August for a fall harvest but should be gathered before a hard freeze. Freezing will split them. Kohlrabies are normally peeled before they are cooked. They can be used like turnips, except that the flavor is much more delicate. But why waste the peelings? The Pennsylvania Dutch spread them on paper and dry them. Once dry, they can be stored in airtight jars and used during the winter to make soup. Certainly! Pour boiling water over the dried peelings and let them reconstitute. Simmer until the stock is completely flavored by the kohlrabi peels (about 25 minutes), then strain and discard the peels. This makes an excellent base stock for vegetarian soups.

VE 120 (1g)

Rychlý náhled

Kategorie

Kategorie

Kategorie

Last Product Reviews

FAQs

Last customers

Brukev sítinovitá semínka...

Brukev černá semínka...

2000 Seeds Cauliflower...

Green Cauliflower Seeds

Orange Cauliflower Seeds

Cauliflower Seeds SNOWBALL

Romanesco Cauliflower Seeds

Purple Cauliflower Seeds

Kohlrabi Seeds Purple Vienna

Kohlrabi Seeds Early White...

Kohlrabi Seeds "Best of All"

YEOLMU Korean Young Summer...